|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
host ::
RSS.